www.200sx.cz

raddy píše:

adner píše:

raddy píše:odpoved na prvu otazku je: dynamicka kompresia rovnako ako staticka vyjadruje len pomer tlakov a nehovori nic o hustote zmesi. Iny priklad je medzichladic. Ak mam turbo bez ic,tlacim 1bar pri 150st,dyn. kompresia je dajme tomu 15:1. Zaradim ic,dyn.kompresia sa nezmeni,pretoze tlak sa nezmeni,avsak zmeni sa hustota,kedze sa zmeni teplota. Proste pojem dynamicka kompresia nemoze definovat naroky na energiu cievky.

Co sa tyka pumpicky,nezabudaj ze vykon tvori prietok vzduchu za cas. Je rozdiel ci pumpickujes 10l/s pri 1bar alebo 100l/s pri 1bar. To je rozdiel medzi malym a velkym kompresorom. Nie tlak,ale prietok. Nie dynamicka kompresia,ale hustota.
Druha otazka:pruzenim rozumiem problem s napnutim remena,nie s jeho natiahnutim.
Moderne rozvodove remene sa nenatiahnu,max.prasknu. Ak remen pruzi,je slabo napnuty. Mozno tomu nespravne rozumiem,skus dat link na nejaky konkretny pripad..

Řekl bych, že tvůj mozek má docela problém s vnímáním. Všichni zde pochopili Márovo myšlenku s řemenem, jen ty ne. Navíc urážíš člověka 100x šikovnějšího na ruce a i když jeho písemný projev není za jedna, je vcelku dost chytrej. Pokud se chceš zapojit do debaty, no problem. Dělej to ale jako normální člověk, ne jako debil....Co se výše týče definice DCR a jejího nevlivu na energii jiskry (a té omáčky okolo) ...no je to tvůj boj...ale je to legrační

ja som nepisal o vplive ci nevplive DCR na potrebnu energiu iskry. Pisal som ze narok na potrebnu energiu iskry nie jf mozne vyjadrit konkretnou hodnotou DCR. Ako dovod som uviedol fakt ze ten isty motor moze mat pri tom istotm DCR uplne odlisny vykon a tym padom aj uplne odlisne naroky na energiu iskry. Parametrom vyjadrujucim pomer nie je mozne definovat pevny vztah k absolutnej hodnote. Ak ti to pride legracne,no problem,ja za nic nebojujem.

mara_m píše: prvni otazka kdyz mam valec ci nake teleso do nej foukam T28 a GT 35 pokazde nez zavre ventil nafoukam 1 bar do valce tak nejak mi hlava nebera jakym zpusobem se vezme od GT35 vice kysliku kdyz pri jednom baru ve stejnem telese je hustota vzduchu stejna a je jedno zda ji nafoukam pumpickou na kolo nebo turbem s lokomotivy jediny rozdil je cas .....

mara_m píše:raddy asi to nejak nechapu ale jiste ze nejde presne rict ze dynamicka komprese 15 je konec pro civky aby davali na 100% pac posouvajici hranici zapaleni ma teplota vzduchu(hustota ) nikoliv velikost turba pac treba ca18 ma objem valce 0,45l a pokud do valce dostanu 1bar vzduchu pri stejne teplote za treba 0,01sec nebo 0,2sec (pokud po tu dobu bude otevrenej ventil ) mi porad prijde jedno pac vysledny objem vzduchu musi bejt stejnej

Mapa kompresoru turba ma na vodorovnej osi prietok a na zvislej tlak. Otacky kompresora tvoria 3D udaj v tvare oblasti. Pracovny bod kompresora sa moze posuvat lubovolnym smerom, moze sa posuvat aj cisto vodorovne. V tom pripade kompresor dodava rozny prietok pri rovnakom tlaku. Vacsi prietok pri rovnakom tlaku znamena, ze sa do valca pri kazdom cykle musi dostat viac vzduchu (pri rovnakom tlaku v sani), aby v danych otackach motorom preslo viac vzduchu. Z toho logicky vypliva, ze sa do valca dostane aj viac kyslika pri kazdom cykle. Na to, aby sa zmenil prietok, staci odstranit restrikciu v sani ci vyfuku. Lepsie uz teoriu toho, ako moze dostat to iste (alebo aj vacsie) turbo rozne mnozstvo kyslika do toho isteho motora pri tom istom tlaku, nedokazem vysvetlit.
Prakticky priklad: mam plne seriovu s13, tlak turba 0.7bar, vykon 170k. Seriovy vyfuk nahradim komplet 2.5" trubkou. Vsetci vieme, ze bez toho, aby sa zvisil tlak turba, sa vykon zvysi minimalne o 10k. To ze sa vykon zvysi je dokazom toho, ze sa zmenil-zvysil prietok vzduchu motorom, napriek tomu ze tlak ostal nezmeneny. Pracovny bod kompresora sa posunul doprava na osi x, tlak ostal rovnaky, zvysili sa otacky kompresora a zvysil sa prietok. Cize do toho isteho valca sa pri tom istom tlaku dostalo viac kyslika, napriek tomu ze pumpickuje ta ista pumpicka, akurat rychlejsie... Mam ca18det postaveny dajme tomu na 400k (vacky, hlava, zvody, vyfuk, IC tak dimenzovany, aby na teplotu okolia uchladil obidve dalej spomenute turba). Dam nanho t25 s tlakom 0.7bar. Maximalny vykon, ktory nameram bude odhadom 210k, co zodpoveda maximalnemu prietoku kompresora na osi x na jeho mape. Vymenim turbo za GT3071, ktore ma tu istu turbinu, ale vyrazne vacsi kompresor a nastavim ho na 0.7bar. Vykon, ktory nameram bude odhadom 320k a bude zodpovedat danemu prietoku na mape kompresora, ktory je ale v tomto pripade podstatne vyssi ako pri T25. To je vysvetlenie v praxi, ako moze to iste alebo vacsie turbo natlacit do toho isteho motora pri tych istych otackach a tlaku a teplote viac kyslika. Samozrejme, DCR bude vzdy to iste ci pri 210k alebo pri 320k, kedze vacky a tlak turba su rovnake. Je takisto jasne, ze naroky na cievky budu podstatne odlisne. Mne osobne to logicky zapada odpredu aj odzadu.

Fil píše:Ne, to nás na zvláštní škole ještě neučili... Jen bych chtěl napsat, že jsem rád za adnerův post, aspoň nejsem sám kdo tomu nerozumí...

mara_m píše:zajima me ten fyzikalni zakon podle ktereho to tak je

Fil píše:Ironie... Prostě se mi už nechce na toto téma seriozně diskutovat, ty máš svou pravdu, my ostatní jinou a navzájem se přesvědčovat dalších pár stran asi nemá smysl... Kdybych tu ty citace dal, stejně v nich ten rozpor nenajdeš...

mara_m píše:ano porad to nechapu pac kdyz jde pist dolu otevre saci ventil a jde proud vzduch do valce pokud budu foukat 1bar a budu mit mega velke turbo a nafouka to drive ci mensi a stihne do uzavreni ventilu 1bar kdy motor prechazi na stlacovani smesy je vysledek obashu kysliku stejnej a pokud ne dokaz to urcite na to bude nakej vzorec ci fyzikalni definice
a ja ti dokola budu tvrdit ze ve stejne velkem telese pri stejnem tlaku v telese bude stejnej obsah vzduchu